Konference a semináře

Mezinárodní konference Od (tvořivého) psaní ke scénickému umění, 1. prosince 2011

Aktualizováno Pondělí, 21 Listopad 2011 17:56 Úterý, 01 Listopad 2011 17:26

Mezinárodní sympozium na Literární akademii

Praha, 21.11. 2011 - Literární akademie pořádá 1. prosince 2011 mezinárodní sympozium s názvem Od (tvořivého) psaní ke scénickému umění. Koná se v rámci Výzkumného záměru Literární akademie a za finanční podpory ze státních prostředků v rámci grantového projektu GAČR 408/08/0082.

Během jednoho dne se na půdě Literární akademie sejdou odborníci z Prahy, Bratislavy, Plzně, ale i z Japonska, s celkem jedenácti příspěvky. Vědecká konference, na níž vystoupí mimo jiné například prof. PhDr. Joseph Rostinsky a MA. Kenji Hotta z Tokai University v Tokiu nebo odborníci ze Západočeské univerzity Plzeň či pražské DAMU, proběhne od 9 do 17 hodin v aule Literární akademie.

Program sympozia

Čtvrtek 1. prosince 2011

09:00 Úvodní slovo doc. MgA. Martina Štolla, Ph.D. rektora Literární akademie, a řešitele grantového

projektu prof. PhDr. Júlia Gajdoše, Ph.D.

09:30 - 10:00 Inscenace a instalace jako tvůrčí metoda v non-fiction žánrech audiovizuální

tvorby doc. MgA. Martin Štoll, Ph.D. (Literární akademie, Praha, ČR)

10:00 - 10:30 Překvapení jako akt tvořivé negace

prof. PhDr. Joseph Rostinsky and MA. Kenji Hotta (Tokai University, Tokio, Japonsko)

10:30 - 11:00 Vyhľadávanie zapadnutých predstáv ako hodnota tvorivosti

MgA. Viki Janoušková ( Ticho a spol., Bratislava, SK)

11:00 - 11:30 Kurz tvůrčího psaní z Broadway

MgA. Tereza Šefrnová (DAMU, Praha, ČR)

11:30 - 12:00 Čtivé sochy Vlada Havrilu

Mgr. Dušan Brosman (ZČU, Plzeň, ČR)

12:00 - 12:30 Kompozitní postava a topomontáž v pisoidním realismu

prof. MgA. David Jan Novotný (Literární akademie, Praha, ČR)

 

Přestávka

 

13:30 - 14:00 Divadlo mezi didaxí, mimezí a hrou (teatrologické podněty a divadelní postupy Stewarta Parkera)

Mgr. Daniel N. Soukup, Ph.D. (Literární akademie, Praha, ČR)

14:00 - 14:30 Druhý život spisovatele na divadle

PhDr. Dita Krišťanová (Literární akademie, Praha, ČR)

14:30 - 15:00 Psychologická rozvaha nad procesem umělecké tvorby

doc. PhDr. Jiří Šípek, Ph.D. (FFUK, Praha, ČR)

15: 00 - 15:30 Přírodní scenérie Aljašky ve filmu; Od inspirace k realizaci

MgA. Ladislav Moulis (ZČU, Plzeň, ČR)

15:30 - 16:00 Mezi tvořivým psaním a scénickým uměním

prof. PhDr. Július Gajdoš, Ph.D (Literární akademie, Praha, ČR)

 

Kolokvium 3.května 2011

Aktualizováno Pátek, 04 Listopad 2011 09:57 Čtvrtek, 28 Duben 2011 10:27

Dne 3. května 2011 se konalo Kolokvium na téma Předpoklady tvorby.

Konference Pražské jaro 1968: Literatura-Film-Média

Aktualizováno Pondělí, 20 Červenec 2009 10:38 Středa, 15 Červenec 2009 10:05

Při „osmičkových" akcích, které připomínají hlavně politické tání a následné zostření poměrů v Československu mezi lety 1967-1969, je často pomíjen klíčový podíl literatury a sdělovacích prostředků na reflexi tehdejšího společenského klimatu a dokonce na jeho proměně. Přitom právě o média (tisk, film, rozhlas a zejména televizi) byly sváděny ostré mocenské boje. Kulturní a mediální kvas té doby představila mezinárodní konference Pražské jaro 1968: LITERATURA-FILM-MÉDIA, na níž promluvilo více než padesát odborníků a pamětníků z Polska, Ruska, Švédska, Slovenska a představitelé předních českých kulturních, vědeckých a vzdělávacích institucí. Součástí programu byly i projekce filmů Smuteční slavnost, Seven Days To Remember, Strahovské události a Nezvaný host. Konference byla pořádána ve dnech 20.- 22. května 2008 ve třech sálech Městské knihovny v Praze Literární akademie (Soukromá vysoká škola Josefa Škvoreckého) pod patronací jejího rektora, historika prof. PhDr. Petra Čorneje, DrSc.

„Smyslem mezioborově zaměřeného setkání je postihnout vzájemné sepětí a význam literárních, filmových a mediálních aktivit přibližně od IV. sjezdu Svazu československých spisovatelů až do nástupu Husákova vedení," říká P. Čornej. „V situaci, kdy se pozornost vědecké obce i širší veřejnosti tradičně upírá k politickým předpokladům, průběhu a likvidaci tzv. obrodného procesu, považuje Literární akademie za důležité objasnit celkový kulturní kontext dobových snah o změnu společenského klimatu."

Z ohlasu, který vyvolala konference v odborných kruzích, je patrné, že šlo o mimořádnou událost. Se svými referáty se na výzvu Literární akademie přihlásili již na podzim významní odborníci na českou literaturu (Aleš Haman, Petr Šámal, Vladimír Justl, Vladimír Novotný, Michal Přibáň, Michal Jareš, Michal Kopeček), filmoví kritici a historici (Jan Lukeš, Jan Svoboda, Václav Macek, Jana Hádková, Jan Duta) a známí čeští mediologové (Milan Šmíd, Petr Bednařík, Jan Halada, Milan Rykl, Jarmila Cysařová). Kromě této teoretické reflexe bylo sledované období nahlíženo i z hlediska tvorby samotné, neboť se zúčastnili i spisovatelé, scenáristé, dramatici, režiséři a publicisté Ludvík Vaculík, Ivan Klíma, Milan Uhde, Miloš Horanský, Pavel Verner, Edgar Dutka, Eva Kantůrková, Vlastimil Venclík, Jiří Dědeček, Drahomíra Vihanová, Rudolf Adler, Jaromír Šofr, Jaromír Kallista nebo Rudolf Krejčík. Pohled zpoza hranic zprostředkovali ruští bohemisté Irina Poročkina a Oleg Malevič, polští odborníci Dorota Bielec, Joanna Gosczyńska a Joanna Królak, švédská literární vědkyně Helena Kosková a slovenský filmový teoretik Václav Macek. Do historického rámce celou vývojovou etapu kvas zasadil kromě Petra Čorneje také Oldřich Tůma, Lubomír Pána, Petr Cajthaml a Rudolf Vévoda. Pořádající Literární akademii zastoupili vedle jejího rektora také prorektoři -bohemistka Radoslava Kvapilová Brabcová a dokumentarista Martin Štoll, z dalších pedagogů pak filmové historičky Zdena Škapová a Alice Aronová, scenárista David Jan Novotný a literární vědkyně Michaela Bečková.

Zvolené úhly pohledu jednotlivých příspěvků nabídly velkou pestrost. Vedle zásadních referátů o literatuře, filmu a médiích té doby se referáty zabývali celými kulturními fenomény a jejich tehdejší rolí - animovaným filmem, dokumentárním filmem, knižním trhem, tvorbou českých písničkářů nebo filmovou a televizní kritikou. Obzvlášť cenná byla svědectví o konkrétních jednotlivostech - o úloze Svazu československých spisovatelů, Armádního filmu, časopisu Film a doba, Literárních novin, Violy, odborového tisku, o proměně česko-ruských a česko-polských vztahů, a nebo dokonce o zcela detailních specialitách, jako byly spor Milana Kundery a Václava Havla o českou otázku, průběh roku 1968 v Liberci, rozkvět a úspěchy židovské tematiky ve filmu a televizi nebo zachycení nástupu A. Dubčeka a L. Svobody do funkcí v českém tisku. Nejčastějším tématem, které se prolínalo většinou přednesených referátů a vzpomínek (a které nelze pominout), bylo téma cenzury, procesů manipulace a propagandy (např. ve vysílání Československé televize a Československého rozhlasu, zakázaných filmů a tiskovin) a také hrozba umělecké a lidské likvidace.